Expedice Humprecht
Zas jednou byla sobota. Eví vytáhla baťůžek a páč nebrala vodítko, zůstal jsem v klidu na gauči. Ale pak mi říká: brouku jdeme. Tak jsem teda nevěděl, jestli se jako mám zvednout nebo bude lepší dělat mrtvýho brouka. Nakonec jsem se teda zvednul a šel jsem za Eví. Otevřela garáž a kufr u auta a to už bylo jasný, že jedeme na výlet, páč jsem měl v kufru už přichystaný pelíšek i s vodítkem. Chvilku jsem koukal, jenže jsme jeli dlouho a Eví říkala, ať si dadnu, tak jsem si dadnul a usnul jsem. Asi jsem honil králíky nebo tak něco, protože jsem prej štěkal a kňučel a vrčel a tak, ale stejně jsem se moc dobře vyspinkal. Svítilo na mě sluníčko a já si opaloval kožíšek, abych byl fešák. Projeli jsme Hradcem Králové a jeli na Hořice a Jičín. Za Jičínem jsme z hlavní cesty sjeli do Sobotky k zámku Humprecht.
Měli jsme zpoždění. Martin s Karolínou už na nás čekali. A čekal tam i Silver. Je to ridgebacčí kluk z Mariánských lázní jen o kousek mladší než já. Eví říkala, že jsem pěkná trapka. On totiž Silver na cvičák nechodí, ale poslouchal mnohem líp než já. Já jsem se totiž musel předvést:-) Ale byli jsme docela hodní oba a moc hezky jsme si spolu hráli.
Z Humprechtu původně chtěli dvounožci na Kost, jenže jsme se nějak dostali zpátky do Sobotky. Tak jsme se tam zase otočili a šli po zelené, která nás měla dovést na tu Kost. Já se na ní tak těšil a doufal jsem, že bude dost velká pro nás pro oba, se Silverem. No jo, jenže jsme se dostali tam, kde už jsme jednou šli, tak se Eví zeptala místního pána a ten nám moc prima poradil, takže už jsme nezabloudili a našli jsme všechny značky. Šli jsme mezi poli a se Silverem jsme se honili o klacek, který nám hodila Karolína a to bylo žůžo. Dvounožci dostali hlad, tak se stavili na polívku a my jsme mohli se Silverem blbnout. Málem jsem spadnul do studny, jakej jsem trubka:-)
Potkali jsme i prima louku, kde jsme se mohli honit. Byla plná vody, ale nám to se Silverem vůůbec nevadilo. Pak jsme se dostali do lesa mezi skály a k rybníku. Žůva to bylo vody, tam bych teda fakt nechtěl spadnout. No a pak už jsme procházeli údolím Plakánek. Tam to bylo moc hezký. A hned z Plakánku jsme vyšli u té Kosti, ale ona to vůbec nebyla kost, byl to jen velkej, ohromnej barák:-(( Ach jo, to jsem zase naletěl. No a od Kosti jsme šli zpátky k Humprechtu, ale jinou cestou. Silovi i mě se už nožičky pletly, tak jsme aspoň vymýšleli blbosti a honili se ve skalách a v potoce a tak.
Ještě kousek před Humprechtem jsme si udělali malou zastávku. Chvilku jsme se Silem leželi, ale pak jsme museli jít omrknout golfové hřiště. No lidi, tam se nám to honilo:-) No a pak už jsme fakt vyrazili na Humprecht. Potkali jsme ještě traktor, vodu, psa a spoustu bodláků:-)