Ry-Ko-My
Po dlouhé době jsme se vydali na cvičák a kupodivu nebylo bláto. Mrzlo, až přaštilo, ale bylo krásně, svítilo sluníčko:-)
Přijeli se na nás podívat i kamarádi, aby nám mohli fandit. Nakonec dorazila i Merinka s Martinem. To bylo velice prozíravé, protože...
...protože jsme se nakonec podělili v kategorii L o 14. - 15. místo, tedy o poslední a předposlední místo:-)) Ale oba, Merinka i Fredýsek, běželi na plné pecky. Fredýsek, jak je jeho dobrým zvykem, vložil do svého běhu kulturní pásmo "Jak se zdraví kamarádi". Uprostřed běhu Fredy zjistil, že rozhodčí je vlastně teta Lucka a že ji dnes ještě pořádně neuvítal, takže to běžel rychle napravit:-)) Náš běh tím skončil, ale diváci si užili:-)
Byla opravdu velká zima, takže v mezičasech Fredýsek s Merinkou řádili na louce, aby se zahřáli a my taky.
Nakonec mě mrzly nožičky tak, že jsme se šli ohřát do klubovny. Fredýsek pochopil, že velcí pejskové tam nesmějí, vlezl si mě na klín a zavřel očka a dělal, že tam vlastně vůůůůůůůůůůbec není.
Všichni, i my poslední, dostali odměnu za účast. Dostali jsme pytlík s ňaminkama a pískací mičudku. Copak ňaminky, ale ta mičudka, to byl dárek k nezaplacení:-))
