Štěňátko
Rozporuplné rady o tom, kdy začít cvičit, bych u ridgebacka shrnula asi takto: Vychovávat a socializovat je dobré, spíš nutné, od prvního dne, kdy si pejska přivezeme domů. Nejdříve by měl poznat své nejbližší okolí, potom i to vzdálenější, všemi smysly - hmatem, zrakem, čichem i sluchem. Řekla bych, že ani chuť by nemusela zůstat stranou. S Fredýskem jsme měli období, kdy nutně musel sežrat všechno, co našel. Trochu vyrostl a celkem dobře reaguje na FUJ. Mimochodem, to je velmi upotřebitelný povel. Veškeré cvičení, pokud je prováděno formou hry, je jistě vhodné. Čím víc a dřív si toho pejsek vštípí, tím lépe. Většinu povelů se pejsek učí tak nějak samozřejmě za pochodu. Tedy pokud je to potřeba a pokud páníček chce.
Trochu odbočím. Vůle páníčka je velmi důležitá. Pokud má pejsek zapadnout do rodiny jako plnoprávný člen, musí mít, jako všichni ostatní členové, svá práva i své povinnosti. A to ho nenaučí nikdo jiný. Mít v kotci, v lepším případě na zahradě, nějakého chlupáče, není takový problém. Když je pejsek součástí rodiny a jejího života, tj. jezdí s rodinou na výlety, na dovolenou, chodí po městě mezi ostatními pejsky a mezi jinými lidmi ..., je to pro páníčka trochu obtížnější. Zastávám ovšem názor, že když už se člověk rozhodne pořídit si pejska, musí tenhle závazek vzít se vším všudy. Starosti a trápení vynahradí bohatě všechny ty ptákoviny a radost, kterou pes dokáže dát.
Některé povely jako k noze, sedni, čekej se pejsek skutečně může naučit velmi rychle a naprosto nenásilně. Každodenní procházky jsou vhodné nejen na protažení kostry, ale i na opakování. Jiné povely musíme neustále opakovat a trénovat. V našem případě je to třeba KE MNĚ.
Socializace spočívá v seznamování pejska s běžnými situacemi. Tak třeba vysavač. Dokud vysavač stojí v koutě, Fredýsek si ho nevšímá. Když ho zapnu, vyštěká vysavač a odejde na nerušené, nejlépe vyvýšené místo, kde ho ta potvora nesežere. Když vysavač přestane vrčet, Fredys se ho snaží zakousnout, což je mimochodem velmi komické. Když už vysavač uklízím, Fredys jde hrdě za mnou a kontroluje, aby byl vysavač správně uložen, s tím že ho přemohl. Z toho plyne: Vysavač nikdy nebude kamarád, ale jednou za čas je ochoten jeho přítomnost snést bez štěkání. Podobně jsme ho zvykali na nákladní auta. Zpočátku se bál přejít silnici, po které chvíli předtím projelo velké auto. Nic nepůjde hned a je dobré pejska zvykat od malička na všechno, s čím se bude běžně setkávat. Třeba na hromadné dopravní prostředky, s těmi je obvykle spojeno i nasazování košíku. Autobusem nebo vlakem sice moc nejezdíme, ale občas jsem stejně musela košík natáhnout. Třeba v ZOO na Svatém kopečku. Fredýsek dostával košík třeba jen na deset minut obden nebo tak, jak jsem si zrovna vzpomněla. Obvykle před večerním jídlem nebo před hraním. Věděl, že mu košík nenechám moc dlouho a potom přijde nějaká odměna.
